No konečně! Já myslel, že už to ani nedopadne.

Tohle je poprvé co píšu, protože už je to tak dlouho od posledního článku, že musím, ČTENÁŘI MĚ POTŘEBUJÍ!

No tak abych to shrnul, Vánoce doma, jedním slovem pecka, jen mě trošku mrzí, že jsem byl většinu času furt opilej. Každopádně s rodinou to bylo fakt nádherný a hrozně jsem si to užil, ale předpokládám, že tohle nikdo číst nechce teda, jestli vůbec, někdo něco z toho chce číst.

V pátek jsem tancoval ve Wingsu jak šílenej. Ráno potom jsem se probudil a začal jsem den jako většinu dní co jsem začínal, když jsem ještě bydlel v ČR, a to větou: „fuj, mě je zle“. Nejhorší je, že jsem tu větu ani neřekl u sebe doma, protože doma jsem se opravdu neprobudil. Den před odjezdem jsem byl ve Fabrice na Vánočním bigbítu a já nešťastník jsem si myslel, že se tam hrají koledy a je tam pěkná Vánoční atmosféra. No nebyla, už jen kvůli tomu seriálovému dramatu co se tam odehrálo, plus k tomu ta nádherná kapela která si říkala nějakým parádním německým jménem a v jejich textech se až nápadně často objevovali slova jako ASEXUAL a SIFL, no a konečně, aby toho nebylo málo, jsem zůstal zaseknutej ve výtahu. (Jo, a abych nezapomněl, stálo to posranejch 110 kč.) Parádní zakončení prázdnin v ČR.

Když jsem se vracel, tak cestu jsem si samozřejmě opět užil, jak jinak taky, že? Přiletěl jsem na Luton, přebookoval jsem si jízdenku na autobus čekal jsem, jel jsem na Heathrow, čekal jsem, jel jsem domů, vzal jsem si taxi, našel jsem na zemi 10 liber (docela klika), zaplatil jsem taxi těma deseti librama, šel jsem spát, ráno jsem se vzbudil, šel jsem do práce (ještě jsem mimochodem od té doby neměl den volno a celý tenhle týden ani mít nebudu-jsem hroznej chudáček upracovanej a hrozně unaveňoučkej, mám na tenhle týden naplánováno 58 hodin v práci, počínaje dneškem od 17:00 – budu potom nechutně lovaty!).

Jinak abych přinesl zase něco užitečného do vašich životů, tak nejlepší letecká společnost pro mě je asi zatím EasyJet, letěl jsem i s Ryanair, i s Wizzair a nejlepší asi fakt byla EasyJet, lítal bych stále s ní, jenže někdy se ty ceny pohybujou fakt na blbejch částkách. Každopádně tohle jsou tři jména se kterýma stejně budete muset letět, protože jsou nejlevnější a mají nejlepší spojení. Jinak všechny autobusy na větší vzdálenost doporučuji National Express.

Teď něco ze součastnosti, na celé slavné práci (protože teď pracuju převážně v restauraci na konci Pieru), mě baví, jak si s obědem sednu k oknu a dívám se na moře a u toho si vychutnávám něco hrozně dobrýho. Potom ještě co mě moc moc baví je, když zavřeme restauraci a musíme projít celý Pier a říkat lidem, zavíráme, musíte odejít. Člověk si příjde jako něco víc.

Článek za moc nestojí, vím, měl jsem moc velkou pauzu, a teď kdybych měl vypsat detailně, co se všechno stalo, tak bych tady byl až do zítra a na to tenhle týden fakt nemám čas a stejně pochybuju, že by to někdo chtěl číst, když by to bylo odporně dlouhý.

Musím jít, od 17:00 mi začíná práce a musím zvládnout ještě spoustu věcí (nakoupit si konečně něco k jídlu, protože od té doby co jsem tady, jsem na to ještě neměl čas, vybrat peníze na nájem, zaplatit si posilovnu, najíst se atd.)

P.S.: Čtu Atlas mraků, co jsem dostal k Vánocům, tu knížku miluju, a k tomu všemu ještě poslouchám soundtrack ze kterýho mám nejradši M83!!

Krásnej novej rok hajzlové, to je hlavně pro ty kteří budou na Silvestra v Berlíně!!!

Londýn z autobusu

Luton

Pozérská fotka z Lutonu

paní miláčková!

tohle ani nevím, že jsem fotil, takhle si pamatuju většinu dní v ČR

dobré ráno :-D

náš krásný stromeček, který po večeři pěkně spadl na zem, dlouho jsem se takhle nezasmál

seriálové drama

:-D

cesta zpět

jo a mimochodem, přiletěla Zuzka :-D

no Ahooooj!

Píšu s velmi velkým opožděním, vím. Důvod je velmi ale velmi jednoduchý! Jedu domů! Hned zítra ráno!!! Yesssss jak se u nás poanglicku říká.

 Až ta velká část lidí, co už teď spí, si tento new post bude číst pravděpodobně budu sedět v autobuse nebo dokonce už v letadle. Pojedu autobusem něco kolem 4-5 hodin, ale je v tom započítaná i hodina čekání v Londýně, kde budu velice legračně hledat green line protože pro tentokrát letím z letiště Luton zhruba v 15:15 UK času a v ČR v Brně bych měl být v 15:45 ČR času. Takže vlastně poletím jen půl hodiny. HAHAHA. Každopádně celá obrovská výprava domů za to stojí. Vánoce bez rodiny nejsou Vánoce. No každopádně, už teď mi je jasný, že až se budu loučit zase se Svitavama tak mi to vůbec nebude vadit, chybět mi budou zase jen kamarádi a rodina ale naše super městečko určitě ne. Jsem rád, že se vrátím jen na chvilku, být tam dlouho tak se zblázním. Miluju Anglii a hlavně tohle město, začínám přicházet na další a další zajímavý věci který rozvíjejí mojí osobnost. (tyvole to zase byl kec, rozvíjí mojí osobnost :-D)

Moc si nepamatuju co se celý konec minulého týdne dělo. Vím, že pár věcí se dělo, ale o tom raději snad ani ne. Nechtěl bych tady mít nějaké komentáře za pohoršování veřejnosti. I když ono celý tohle slavný psaní musí být jedno velký pohoršení.

Na párty jsem nebyl už ani nepamatuju. Šetřím se pěkně na Svitavy.

Pracoval jsem a pracoval. Těším se až mi přijde výplata, moc se těším. Za ty Vánoční party kdy jsem chodil domů jako zombie protože obsluhovat a uklízet po těch prasatech byla někdy opravdu „zábava“, opravdu si to zasloužím. Jinak se v poslední době sbližujeme čim dál víc se spolubydlícíma což je fakt hrozně super. Trošku mě mrzí, že tady nebudu s něma nějak přežívat svátky, ale jak jsem řekl rodina je rodina.

Jinak v neděli tady tak nechutně pršelo, že jsem přišel domů úplně ale úplně durch mokrej. Radost mi udělalo, až když jsem přišel ke dveřím od bytu kde stál totálně ale totálně stejně mokrej Filip. To mě fakt potěšilo, že jsem v tom nebyl sám.

Včera jsem byl v knihovně, mají tam fakt nádherně rychlé počítače. Byl jsem na počítači, který měl na sobě cedulku FAST TRACK, no už jí na sobě asi měl pěkně dlouho. Trvalo to dobrých deset minut, než jsem si vytiskl 4 papíry. Jinak tenhle den byl potom pořádně vydařenej. Seděl jsem na svém tajném místě, popíjel jsem si kávu (ano podvádím, své milované Rošambo, kam mimochodem půjdu hned, jak přijedu a dám si pěkně dobrou kávu a popovídám si na baru, na to se opravdu těším :-D) četl si knihu, skoro jsem dočetl první díl Harryho Pottera což je docela ironie, všichni ví, že jsem opravdu velký fanda, ale knihy jsem bohužel nikdy nečetl. Jsem víc filmový fanda než knižní (spíš protože jsem nechutně línej číst, ale přitom to mám tak rád). Nakoupil jsem nějaké dárky a dnes jsem ještě pár dokoupil, na sebe jsem samozřejmě nezapomněl. (to nádherný oblečení co tady máme se nedá odmítat) Doufám, že mi na letišti řeknou, že to nemůžu převážet. Nebo že mám moc velký nebo těžký zavazadlo. Neuvěřitelný kolik toho člověk potřebuje na necelý týden. A abych nezapomněl, Filda si dnes koupil kytaru, je fakt nadhérná o tom žádná, ale ten bordel co s ní bude dělat, achjo už teď si rvu vlasy :-D je to elektrická kytara a ta předpokládám, umí dělat bordel pořádnej. Třeba se ještě taky naučím hrát na nějaký nástroj a nebudu to mít schovaný až na důchod.

bouřka přichází

parádní déšť 

tajné místečko

parádní večer od Filipa :-D

kluziště

a je zabaleno

To je asi tak všechno kamarádi, je 22:22 což mi mimochodem přijde jako dobrý čas k ukončení článku.Takže přátelé jestli přežijeme 21. 12. 2012 („údajný konec světa“) tak možná napíšu ještě nějakej blábol, kterej určitě všechny velice zajímá. 

Od posledního článku se toho moc nezměnilo. Spíš vůbec nic.

Každopádně začnu postupně. 

V pondělí jsme byli na party. Party byla vtipná i nevtipná, víc o tom mluvit nemůžu, protože to není moje věc. Což je docela škoda, bylo by to takové to drama, které bych pro svůj blogísek přesně potřeboval. Jo, mimochodem, Filip ztratil klíče a já když jsem mu dával klíč od pokoje, protože šel z party dřív, ztratil jsem u toho nějakou šílenou náhodou klíč od bytu. Já už svoje klíče naštěstí mám a Filda si jen dodělá od pokoje a zase můžeme normálně fungovat.

V úterý jsme dlouho spali, vážně dlouho, myslím, že až do 2 p.m.. Tak nějak jsem se probral, oblíkl a najedl, bylo kolem 5-6 odpoledne a šel jsem s Karčou do města, potřeboval jsem si koupit svojí super ultra mega novou mikinu, což mi připomíná - Mikina má na sobě napsané BATMAN, paní prodavačka měla něco okolo 50 let, z ničeho nic se mě zeptala, jestli jsem fanda Batmana, řekl jsem jí, že ano, ale že celkově mám rád komiksy. Zeptala se, jestli jsem viděl nejnovější film. (No samozřejmě, protože jsem břídil, ještě jsem to neviděl, ale vážně moc chci.) Potom se mě zeptala, jaká je moje nejoblíbenější komiksová postava, odpověděl jsem, že mám rád celkově X-meny. Řekla mi, třeba Wolverina a tak co? No a to mi už totálně vyrazilo dech. Nevěřil jsem svým očím. Žena v letech a vyzná se v komiskech.

Středa neboli dnes, no vyspal jsem se, najedl se a šel jsem ven, udělal jsem si mapu věcí, které chci obejít, protože dnes bylo vážně pěkně na procházku a poznávání města (konečně jsem si na to udělal čas), synchronizoval jsem to s mobilem a vyrazil jsem. Po cestě jsem ještě volal Filipovi, že bychom později mohli zajít do Wilkinsna, obchod s věcma do domácnosti, něco jako IKEA, ale ne tak velkej. Jenže IKEA je odsud asi hodinu a nějaký drobný daleko, takže se nám tam ani trochu nechce. Koupili jsme si novou lampu, kterou jsem úspěšně složil a vypadá nádherně. Dnes vám chci sem dát nějaké fotky našeho pokoje, sice není ještě úplně dovybaven a hodně věcí se zde změní, ale abyste měli představu kde že a jak že vlastně bydlím. Jinak teď tady sedím a píšu, zatímco Filip je v práci, Karča s Marcelem jsou u Tomase v pokoji ještě s nějakýma lidma, nějak se mi za něma nechce, dnes moc nestojím o společnost. Jsem hroznej asociál. Radši se podívám na 2 Broke Girls a půjdu asi spát. Zítra jdu pěkně od 10 do práce a mám v plánu zeptat se, jestli mě pustí na Vánoce domů. Jestli ano, pojedu domů autobusem, ano autobusem, je to velmi smutné, ale letenka by stála přes 7 000 Kč a to je trošku moc. Když autobusem můžu jet za 4 000 Kč. (Doufám, že to furt stojí stejně) Uvidíme, přeji si každý den, aby to dopadlo.

Úplně jsem zapomněl na svoje poznámky v mobilu. První je: nedivím se, že lidi v UK jsou tlustí. Dnes jsem si chtěl koupit müslli tyčinku, zjistil jsem, že mají balení jen po 6-ti a k tomu je to dražší než balení 6-ti čokolád. A aby toho nebylo málo, mají jen příchutě jablko, ořech, pomeranč a nějaký lesní ovoce. Brrrr, na většinu z těchhle příchutí jsem alergickej anebo je totálně nesnáším. Nakonec jsem si radši nekoupil nic a odešel jsem s mini lahvičkou pomerančového juicu a s pocitem vítězství.

Druhá poznámka je (spíš je to takové uvědomění): nemůžu si vybírat peníze.  Jsem jak stroj na utrácení. Teď jsem se rozhodl, že si tento týden už nic nekoupím. Jen jestli budu moct jet na Vánoce domů, tak kouknu po dárkách a po nějaké cestovní tašce abych se nemusel tahat s velkým kufrem.

Dnes přidám víc fotek, většina je z dnešní procházky.

party :-D:-D

fish & chips

Pier

  

museum I.

museum II.

nechutná záležitost

a v tomhle si najdi tu správnou žárovku :-(

těším se na svoje narozeniny

moc moc se těším na svoje narozeniny

jedna část pokoje, ta zařízená část s nádhernou novou lampou a doma upravenou super skříní :-D

moje postel

SWAG

Omlouvám se za kvalitu předchozího příspěvku, asi to žádná hitparáda nebyla, ale spíchl jsem to horkou jehlou, bylo toho v tu dobu nějak moc a samozřejmě proto, že mi jde jen o počet čtenářů, musel jsem něco uploadovat. Jde přeci jen o ten SWAG, bez kterýho teď není člověk člověkem.

No každopádně teď mám času dost, tak doufám, že to nebude takový blábol jako posledně.

Je skoro půlnoc sedím sám v kuchyni, protože Filda už chtěl jít spát a vlastně myslím, že všichni už spí, spíš doufám. Je to pro vás naprosto zbytečná informace, stejně mám v plánu článek publikovat až zítra, nejlépe někdy kolem odpoledních hodin, kdy všichni sedíte u počítačů a nemáte nic lepšího na práci. Jak jsem říkal, jde mi o počet čtenářů, to je na čem teď frčí, a proto je důležité všude svoje nové příspěvky sdílet, nejlépe dávat odkazy mého blogísku někam pod fotky na facebooku s 1000 lajků. (Asi to zvedá sledovanost.)

Napsal jsem si pár poznámek, o čem bych měl napsat. První věc je proč se ten blogísek jmenuje tak jak se jmenuje, no co si budeme povídat, hrozně jsem toužil po nějakým totálně super stylovým názvu. Hned bylo jasný, že to musí být anglickej název, potom bylo potřeba vymyslet něco jako smalltown boy nebo tak něco. No takže tohle je výsledek dlouhodobé dřiny a mnoho hodin obtěžování Mikyho a Terezy, co že si o tom názvu vlastně myslí. (Uznávám, moc jsem se nesnažil. Komu se to nelíbí, ať mi napíše jeho nápad, zjistil jsem, že to můžu kdykoliv změnit.)

No, ale abych se dostal k tomu zásadnímu, a to k tomu co jsem dělal od čtvrtka do neděle. Ve čtvrtek jsem pracoval. (Ano, velmi obsáhlý popisek, ale už i tak bude nechutně unavný dočíst to až do konce, veřte mi.)

Tyjo plete se mi středa a čtvrtek dohromady, jeden den, nevím kterej, přijela Karča a Marcel, ale ujel jim autobus v Londýně (stejně jako mě) a samozřejmě jsme se to s Filipem dozvěděli, až když už jsme na ně čekali na zastávce. Šli jsme do Bar So (nádhernej podnik) ve středu se tam tancuje salsa. (Jo! Tak tohle všechno se stalo ve středu teď už si vzpomínám.) No každopádně nás to hrozně nadchlo, dali jsme si jedno pivo, který mimochodem Filipovi dlužím, protože jsem si zapomněl vzít peněženku, a potom jsme šli domů.

V pátek jsem měl velmi vtipný den, musím se pochlubit, pracoval jsem 16,5 hodiny bez přestávky a obsluhoval 210 lidí, naštěstí ne sám. (Jsem hroznej hrdina, co si budeme povídat.) Pracoval jsem od desíti v kaféčku, a potom jsem šel do restaurace na Pier na vánoční party. Ze začátku jsem to trošku přepísknul, lítal jsem jako robot a když bylo po všem a uklízelo se, myslel jsem, že umřu.

V sobotu jsem měl jít do práce od dvanácti, tak jsem se nějak probudil, nachystal, došel do práce a kolega mi řekl, že vydělal 4 libry, že můžu jít domů, od čtyř hodin jsem šel na další vánoční party. Tahle párty byla víc v pohodě tojo, bylo tam něco kolem 100 lidí, ale vybírali si ze tří variant tříchodového menu. Zpívaly tam tři černošky s naprosto dokonalým hlasem a zpívaly dokonce i mojí oblíbenou písničku (nemohl jsem si vzpomenout na název a hledal jsem jí teď pěkně dlouho, ale vážně je moje oblíbená :-D) takže závěrem té neverending party (je potřeba trochu té angličtiny, když už tady žiju měsíc a druhý týden) na mě sahala nějaká stará opilá paní, bylo to vážně strašidelný (snažila se mě polechtat v boku). Uklidili jsme a šli jsme domů, doma jsem si dal se spolubydlícíma vínečko a povídal si s něma. Nakonec to byl/a fajn večer/noc.

V neděli jsem se vzbudil, že se jdu chystat do práce, ale manager mi napsal sms, že se dnes otvírat nebude. Takže jsem si ulevil a užil si den. Prve jsem se jen tak válel, potom mi Filda poslal pozvánku na facebooku na nějakou vernisáž, na kterou se mu ale nechtělo, neváhal jsem a šel jsem sám. Bylo to fajn, o výstavě mi něco málo řekl kluk v angličtině, no doma jsem se ale potom dozvěděl, že to byl čech, vtipný. Kolem 18té jsem si šel konečně koupit něco k jídlu a šel jsem se domů za celý den poprvé najíst. Po cestě domů, jsem se stavil pro kafe ke Costovi, (vzal jsem si nějakou kartičku, která mi zajistí kafe zadarmo, neber to) dál jsem šel přes náměstí, kde byl koncert, tak jsem si ho chvilku poslechl a šel jsem dál, šel jsem přes zahrady, kde jsem se díval jak lidi bruslí (což je mimochodem druhá věc kterou si tady chci vyzkoušet, ale dávat za to 8,5 libry se mi moc nechce, ještě k tomu, když je to tak mrňavý, ale uvidíme), potom jsem šel přes pláž domů.

To je asi tak všechno z mého „nudného“ týdne. Můžu vám ale říct, že už tady tomu všemu přicházím na chuť, jen se trošku strachuju, že se na Vánoce nedostanu domů. Naděje umírá poslední. (Kdyžtak se hrozně opiju a celej Štědrej den prospím -  promiň mami, ale byla by to jediná možnost, takže žádný brečení přes skype by se asi nekonalo. :-D)

Teď mám pondělí, úterý, středu volno, chci se jeden den projít po památkách, který toto nádherné město nabízí.

No tak teď jsem to s rozsahem přepískl úplně, to asi není moc cool.

Bar So

Mapa památek, který si doufám projdu

Náměstí

Internetové adresy kde se dá nejlíp najít práce, děkujeme Sandro

Fotka z vernisáže I. (asi to měli speciálně nasvícený proti focení, ostatní fotky nejsou použitelný)

Fotka z vernisáže II.

Fotka z vernisáže III.

Zahrady

 

 Koncert na náměstí

Bruslení

přítomnost

Omlouvám se za délku prvních dvou příspěvků, ale myslím (spíš doufám), že by to mohlo být alespoň trošku užitečný.

No a konečně současnost celý týden nám nefungovala pračka, a aby toho nebylo málo, v neděli nám přestal fungovat bojler. Měli jsme doma zimu a ještě netekla teplá voda, legrace jak má být, naštěstí teď už všechno funguje a my zase můžeme žít náš „normální“ život.

Určitě tady není taková zima, jako je u vás v ČR, ale nějaký extra teplo, teda hlavně v noci, tady taky není. Každopádně musím říct, že máme super spolubydlící, toho slováka a francouzsku, jsou pár a jsou hrozně fajn. Dnes má přiletět Marcel s Karčou ze Svitav a budou bydlet taky u nás v bytě, máme tady teď volnej jeden pokoj. No uvidíme, jaký to tady bude, mít tady víc Svitaváků.

Měl jsem pondělí, úterý, středa OFF, takže jsem si byl roznést pár životopisů. Ten pár, jak jsem psal před chvilkou, mi doporučil jeden hotel, že tam hledají nočního portera, tak jsem tam zašel. Všechno vypadalo, že ta práce dopadne, ale najednou přišla zajímavá otázka, jestli už mám National Insurance Number? No samozřejmě, že ho ještě nemám, takže jsem si zvesela odkráčel domů! (moc zvesela to nebylo!)

V pátek budu pracovat 15 hodin v kuse a v sobotu asi taky, takže o legraci mám postaráno, ale za ty prachy to asi stojí. Zítra jdu teda do práce taky, jen bych si rád vzpomenul od kolika hodin. (hlava moje děravá) Co si budeme povídat, zatím je ta celá slavná Anglie jedna velká škola.

Dnes jsem pořídil pár fotek tady z okolí, který nejsou všechny jen z pláže. Filip mi říkal, že už bych mohl taky jednou vyfotit něco jiného, jenže mě to přijde tak fascinující, přeci jen bydlím u moře a to je fakt pecka.

Jinak včera jsem byl na house party u jedné francouzské slečny a byla to paráda, veliká legrace a to všechno kolem. Bylo tam velmi zajímavé mezinárodní složení - jeden slovák, jeden španěl, já a Filip, dvě francouzsky, a potom další spolubydlící, u kterých si už národnost nepamatuju.

západ slunce a Pier

restaurace na pláži

měl bych si začít psát seznam věcí, co bych chtěl všechno tady vyzkoušet, balón je první z nich

ano jsem furt krásnej ale už musím začít nosit pod bundou mikinu 

noční club v kostele

další club

To je asi pro dnešek všechno. (dnes jsem tomu moc nedal, nebyl čas)