czech boy from a small town: SWAG

Omlouvám se za kvalitu předchozího příspěvku, asi to žádná hitparáda nebyla, ale spíchl jsem to horkou jehlou, bylo toho v tu dobu nějak moc a samozřejmě proto, že mi jde jen o počet čtenářů, musel jsem něco uploadovat. Jde přeci jen o ten SWAG, bez kterýho teď není člověk člověkem.

No každopádně teď mám času dost, tak doufám, že to nebude takový blábol jako posledně.

Je skoro půlnoc sedím sám v kuchyni, protože Filda už chtěl jít spát a vlastně myslím, že všichni už spí, spíš doufám. Je to pro vás naprosto zbytečná informace, stejně mám v plánu článek publikovat až zítra, nejlépe někdy kolem odpoledních hodin, kdy všichni sedíte u počítačů a nemáte nic lepšího na práci. Jak jsem říkal, jde mi o počet čtenářů, to je na čem teď frčí, a proto je důležité všude svoje nové příspěvky sdílet, nejlépe dávat odkazy mého blogísku někam pod fotky na facebooku s 1000 lajků. (Asi to zvedá sledovanost.)

Napsal jsem si pár poznámek, o čem bych měl napsat. První věc je proč se ten blogísek jmenuje tak jak se jmenuje, no co si budeme povídat, hrozně jsem toužil po nějakým totálně super stylovým názvu. Hned bylo jasný, že to musí být anglickej název, potom bylo potřeba vymyslet něco jako smalltown boy nebo tak něco. No takže tohle je výsledek dlouhodobé dřiny a mnoho hodin obtěžování Mikyho a Terezy, co že si o tom názvu vlastně myslí. (Uznávám, moc jsem se nesnažil. Komu se to nelíbí, ať mi napíše jeho nápad, zjistil jsem, že to můžu kdykoliv změnit.)

No, ale abych se dostal k tomu zásadnímu, a to k tomu co jsem dělal od čtvrtka do neděle. Ve čtvrtek jsem pracoval. (Ano, velmi obsáhlý popisek, ale už i tak bude nechutně unavný dočíst to až do konce, veřte mi.)

Tyjo plete se mi středa a čtvrtek dohromady, jeden den, nevím kterej, přijela Karča a Marcel, ale ujel jim autobus v Londýně (stejně jako mě) a samozřejmě jsme se to s Filipem dozvěděli, až když už jsme na ně čekali na zastávce. Šli jsme do Bar So (nádhernej podnik) ve středu se tam tancuje salsa. (Jo! Tak tohle všechno se stalo ve středu teď už si vzpomínám.) No každopádně nás to hrozně nadchlo, dali jsme si jedno pivo, který mimochodem Filipovi dlužím, protože jsem si zapomněl vzít peněženku, a potom jsme šli domů.

V pátek jsem měl velmi vtipný den, musím se pochlubit, pracoval jsem 16,5 hodiny bez přestávky a obsluhoval 210 lidí, naštěstí ne sám. (Jsem hroznej hrdina, co si budeme povídat.) Pracoval jsem od desíti v kaféčku, a potom jsem šel do restaurace na Pier na vánoční party. Ze začátku jsem to trošku přepísknul, lítal jsem jako robot a když bylo po všem a uklízelo se, myslel jsem, že umřu.

V sobotu jsem měl jít do práce od dvanácti, tak jsem se nějak probudil, nachystal, došel do práce a kolega mi řekl, že vydělal 4 libry, že můžu jít domů, od čtyř hodin jsem šel na další vánoční party. Tahle párty byla víc v pohodě tojo, bylo tam něco kolem 100 lidí, ale vybírali si ze tří variant tříchodového menu. Zpívaly tam tři černošky s naprosto dokonalým hlasem a zpívaly dokonce i mojí oblíbenou písničku (nemohl jsem si vzpomenout na název a hledal jsem jí teď pěkně dlouho, ale vážně je moje oblíbená :-D) takže závěrem té neverending party (je potřeba trochu té angličtiny, když už tady žiju měsíc a druhý týden) na mě sahala nějaká stará opilá paní, bylo to vážně strašidelný (snažila se mě polechtat v boku). Uklidili jsme a šli jsme domů, doma jsem si dal se spolubydlícíma vínečko a povídal si s něma. Nakonec to byl/a fajn večer/noc.

V neděli jsem se vzbudil, že se jdu chystat do práce, ale manager mi napsal sms, že se dnes otvírat nebude. Takže jsem si ulevil a užil si den. Prve jsem se jen tak válel, potom mi Filda poslal pozvánku na facebooku na nějakou vernisáž, na kterou se mu ale nechtělo, neváhal jsem a šel jsem sám. Bylo to fajn, o výstavě mi něco málo řekl kluk v angličtině, no doma jsem se ale potom dozvěděl, že to byl čech, vtipný. Kolem 18té jsem si šel konečně koupit něco k jídlu a šel jsem se domů za celý den poprvé najíst. Po cestě domů, jsem se stavil pro kafe ke Costovi, (vzal jsem si nějakou kartičku, která mi zajistí kafe zadarmo, neber to) dál jsem šel přes náměstí, kde byl koncert, tak jsem si ho chvilku poslechl a šel jsem dál, šel jsem přes zahrady, kde jsem se díval jak lidi bruslí (což je mimochodem druhá věc kterou si tady chci vyzkoušet, ale dávat za to 8,5 libry se mi moc nechce, ještě k tomu, když je to tak mrňavý, ale uvidíme), potom jsem šel přes pláž domů.

To je asi tak všechno z mého „nudného“ týdne. Můžu vám ale říct, že už tady tomu všemu přicházím na chuť, jen se trošku strachuju, že se na Vánoce nedostanu domů. Naděje umírá poslední. (Kdyžtak se hrozně opiju a celej Štědrej den prospím - promiň mami, ale byla by to jediná možnost, takže žádný brečení přes skype by se asi nekonalo. :-D)

Teď mám pondělí, úterý, středu volno, chci se jeden den projít po památkách, který toto nádherné město nabízí.

No tak teď jsem to s rozsahem přepískl úplně, to asi není moc cool.