czech boy from a small town: ledna 2013

22. ledna 2013

jú chaftu askt tu de pípol = spanglish

No, co si budeme povídat, nějak mě to tady přestává bavit. Tím nemyslím Anglii, tu si začínám zamilovávat víc a víc, a proto jsem se rozhodl pro jeden velký krok. Zatím není jistý, takže nechci nic prozrazovat, to až když přijde vážně na věc. Přestává mě bavit celý tady to slavný blogískování. Chci v tom pokračovat, ale nějak mě už nenapadá co víc psát. I přesto se pokusím nějak shrnout co se odehrálo a odehrává.

Poslední článek spustil pěknou vlnu diskuzí a dotazů. To jsem si zase připadal jako střed vesmíru, budu muset psát nějaký takovýhle legrácky častěji. Je dost zajímavý, jak velkou "skandální článek" měl sledovanost za jeden den 150 čtenářů z ČR. Mám takový pocit, že mnoho z vás mi nepřeje nic pěkného. Přátele, ale já vás mám OPRAVDU ale OPRAVDU rád (dobře všechny zase ne, ale některý mě nevaděj tolik jako ostatní).

Nevím co je smutnější, že mi píšou kamarádi, že už jsem dlouho nic nenapsal, nebo že si moje mamka stěžuje, že nic nepíšu a to sní přitom volám každý ale opravdu každý den od té doby co jsem tady! :-D

Tenhle článek bude hlavně o fotkách, vůbec si nepamatuju co teď celé týdny dělám, pracuju opravdu málo, ale dost na to abych měl dost penízků a i kdybych neměl, stejně bych vám to neřekl :-).

Mám rozkoukaného Hobita, zatím nevím nevím, ale jsem v první půlhodině takže nebudu dělat předběžné závěry (Pána prstenů mám opravdu rád, ale tohle mě zatím nějak nepohltilo), potom mám v plánu ještě Bídníky a Argo a pár dalších, takže uvidíme čas na to teď mám. Mám 7 dní volno. Teda teď už jen 5 dní. SO SAD!! :-D Začal jsem pozorovat Family Guy, hrozná legrace.

Teď jsem si dal pár minutovou pauzu, začalo to tím, že si dám toust a budu pokračovat v psaní, skončilo to tak, že jsme s Fildou uklidili kompletně celou kuchyni. Od umytí a uklizení nádobí až po podlahu a výměnu koše na odpadky. Někdo to uklidit musel, že jo Karinko!!! :-D

uklizená a jako nová

společnost HMV zkrachovala a jsou teď v obchodech docela povedené výprodeje, zlobil jsem :-)

procházka

holuby chytal do ruky kluk jeden ušatej!

procházka

práce

procházka

píč* ale jinak procházka

procházka

parťák

Dobré ráno, už ani nevím komu jsem tu fotku posílal, ale asi to byla Tereza nebo Miky :-D

no tím jedním pivečkem to neskončilo, vypil jsem tři a lahvinku vína

hned potom co jsem to dopil jsem se šel projít po pěkně šílené části města a fakt jsem měl dost nahnáno :-D

v pohodě, já ten koberec znova vysaju :-D

koupil jsem si po 100 letech rifle a hned jsou z Pakistánu

kamarád do deště

druhý kamarád do deště

jo a měl jsem rýmečku

a v práci mám fakt někdy hodně co dělat

14. ledna 2013

Ahoj, mé jméno je Lukáš Šembera a tohle je velké odhalení.

Vítejte v tajné části mého života, o které jste neměli ani zdání, nejprve ale zpět k tomu jak to všechno začalo. Přestěhoval jsem se do jednoho z nejte….(doplňslovo) měst v Británii. Nějak jsem vždy věděl, že to ve mně je. Byl jsem si tím jistý už ve Svitavách, ale nikdy bych neřekl, že to budu jednou schopný přiznat veřejně. Je to tím místem. Obzvlášť oblastí ve které žijeme. Tři minuty chůze a máš jistotu, že narazíš na další, jako jsem já. Co myslím tím další jako já? Čti dál a uvidíš!

Všechno jsem si uspořádal a teď vím, že to musím udělat. Je to tak velké přiznání a odhalení velké části mého života, že jsem si to musel prvé napsat ručně na papír. (to už jsem pěkně dlouho nedělal)

(následující část je nahrazena autorem, původní text byl přepsán a pozměněn, aby skončil v zapomnění)

Nejvíc mi v tomto velkém kroku pomohla kavárna FLIRT, dnes jsem si všiml, že se tam schází velká část podobných lidí jako já. Chodí se tam dívat na filmy v neděli večer, nebo jen tak v týdnu pít si kávu číst si knihu. Seznámit se tam můžeš asi jednoduše, ale určitě ani jeden z lidí co jsou tam za stejným účelem, jako já o to nestojí. Sedí v koutě, osamotě a dělají si svoje věci, kreslí si, čtou si, poslouchají hudbu, nebo se jen tak po očku koukají po ostatních návštěvnících a přemýšlí o životě ostatních. Jsou to lidé jako já, jsme lidé, kteří si užívají svojí samotu, topí se v ní, ale přitom jsme lidé, kteří musí sdílet se světem celý svůj život. Něco ve smyslu filmové nebo seriálové postavy, žijící ve skutečném světě. Podle mě je to jedno velké prokletí, možná jsme snílci možná ostatní jsou až moc velcí realisté. Kdo ví. Takže ano čtete správně. Patřím mezi tyto lidi. Jsem velice rád, že jsem to konečně řekl veřejně a už se nemusím dál schovávat.

Čekali jste něco jiného? Řekněme, že život je plný překvapení, takže možná příště.

Mimochodem jsem celý týden OFF, takže se jdu dívat na filmy. ČAU :-D

Jo, a až budu jednou hrozně slavnej, ještě nevím z jakého důvodu, ale až to tak bude tak tohle je věta kterou chci aby lidé věděli, že jsem řekl já: (doufám, že jsem to nikde neslyšel a nějak si to nenastrčil do podvědomí a jestli jo, omlouvám se autorovi)

"Nejtěžší věci které nás mají oslabit nás nakonec stejně svým výsledkem posilní ať už dopadnou jakkoliv."

10. ledna 2013

NO NAME

Už zase jsem deset dní nenapsal ani slovíčko, já jsem teda, ale zlobivec. Skoro už jako ten Jan Zelenka! (ale pochopte to, od té doby co jsem přiletěl zpět, což bylo 27. jsem chodil furt do práce, (ne že bych teda nechtěl, chci být hrozně bohatej) a až tenhle týden byl můj první volný, stejně jsem ale zlobivec já vím)

No co se za tu poslední dobu stalo, tak nějak nic moc, ale přitom hodně věcí. Vím hodně říkající věta. Silvestr byl nechutnej, kecám, byla to docela legrace i přesto, že jsem pracoval a den potom jsem pracoval taky a obsluhoval jsem hrozně nechutně nepříjemný angličany, ale co jsem čekal, byla to punková akce. Fajn bylo, že všichni z našeho bytu přišli po půlnoci na molo říct mi ŠŤASTNÝ NOVÝ ROK, a že jsem pil s kolegama a se šefem champagne z plastových kelímku (pěkně na hulváty).

Minulý týden jsem furt a furt jen pracoval, jakože bez jednoho dne celý týden. Ten volný den jsem se poflakoval po obchodech, po pláži a tak, nic velkýho. V neděli potom co jsem přišel z práce jsem se šel projít s Karin po pláži a pěkně jsme si u toho pili pivečko (jen aby závistivci měli co nového závidět), ale tak nějak to byl hodně parádní, možná až nezapomenutelný večer (ne, kvůli Karin, promiň :-D). V pondělí, jsem měl konečně interview, kvůli National Insurance Number (zbytečný, nepotřebný, k ničemu, a ještě ten pohovor trvá 2 minuty!), bylo to ve městě, odkud vyplouval Titanic a to město se jmenuje Southampton, pěkný město. To mi připomíná, je tam jedno z největších obchodních center tady v okolí. Měl jsem čas, šel jsem se podívat po obchodech, abych zjistil, že jsem kvůli práci prošvihl většinu poVánočních slev. Jsem fakt chudáček a neuvěřitelně mě to sere! Jo a ještě jedna věc k tomuhle dni, vlastně dvě. Když jsem měl ráno jít na autobus nějak špatně jsem si to propočítal a nestíhal jsem, musel jsem jet taxíkem. Vlezl jsem dovnitř, řekl jsem, že na to má 4 minuty. Stihl to, byl to můj hrdina dne. Druhá věc, poprvé jsem se ztratil v obchodním centru. Když si projíždím poznámky z uplynulého týdne (samozřejmě, jsem si u toho zapomněl psát datum a už nevím, co se kdy stalo) uvědomuju si, že jsem toho stihl vlastně hrozně moc. Byl jsem s Fildou na párty, protože jedna kamarádka odjížděla domů zpět do Holandska, takže taková rozlučková párty! (A taky, že to party byla! Fuj, já byl opilej). Nechával jsem dělat Filipovi klíč od pokoje, protože bych se nikdy asi nedočkal než by si ho udělal sám. Stálo to 5,50 liber což je fakt nehoráznost. (Poznámka pro budoucí žijící v UK! Nikdy tady neztrácet klíče!) Uvědomil jsem si, že utratím hrozně peněz za kafe (ale stojí to za to), akorát teď jsme začali chodit do nové kavárny jmenuje se FLIRT a je to na způsob našeho zlatého domácího Rošambíčka (mimochodem všichni mi moc chybíte, samozřejmě nejvíc Paní Kofilová :-D). Je tam hrozně fajn domácí atmosféra a interiér je taky dost zajímavej. Tak že asi přestávám chodit do Costa Coffee (mimochodem potkal jsem tam Češku která tam pracuje, vtipný), ale to kafe mají přeci jen lepší ve Flirtu tak uvidím. Byl jsem se nechat ostříhat, no dopadlo to jako vždycky, krásnější teda určitě nejsem. Včera večer jsem si konečně zaplatil posilovnu, chodím do The Gym, je to nádherná nová posilovna s pobočkama po celé Británii. Dnes jsem tam hned byl poprvé, moc jsem tomu nedal, ale i tak se cítím dobře, doufám, že tam vydržím chodit.

No, a abych nezapomněl, ještě když tady byla Zuzka tak mi s Fildou řekli, že jsem mluvil ze spaní. Nevěřil jsem a stále mám problém tomu uvěřit, ale podle toho co jsem prej říkal, se budu ženit v bílém alobalu. Asi chci být jako Lady Gaga. Smutný je, že když spíme a přitom mluvíme, mluví z nás naše podvědomí. Nenadělám nic, hold na to musím pomalu všechny začít připravovat.

A teď konečně inteligentní věci na závěr. Prosím, všechny, ale vážně prosím dejte mi pokoj s volbou prezidenta, je to úplně jedno jak to dopadne. Ať to vyhraje kdokoliv stejně nebude mít skoro žádnou moc a republika stejně bude furt stejně v prdeli jako je. Děkuji.

Tak teď už ale opravdu poslední věc, chci tetování. Nevím co, tak to asi nedopadne, přinejhorším si nechám vytetovat něco hrozně stupidního, co si budu celý život vyčítat.

Mám nejlepší mamku na světě, začala mi kupovat ty komiksy co vychází v ČR. Děkuji, jsi nejlepší!

Už jsem skoro v půlce Atlasu mraků, knihu doporučuji. Tahám jí sebou všude (skoro, je dost těžká).